ADAM ČERNÝ

Adam Černý (*1992) žije a tvoří ve Znojmě. Jeho umělecká cesta nevedla přes akademická klišé – malbě se věnoval od dětství, a když během studia zdravotnické školy trávil hodiny pročítáním monografií Salvadora Dalího a kreslením do učebnic somatologie, rozhodl se školu opustit a odejít studovat grafické umění do Jihlavy, aby se mohl plně a bez kompromisů oddat malířskému plátnu.

Sám autor často opakuje, že si malbu nevybral on, ale malba si vybrala jeho. Tvorbu vnímá jako nevyhnutelnou formu komunikace se světem a zároveň jako hlubokou formu vnitřní katarze – jak napovídal název jeho stěžejní pražské výstavy: „Obrazy jako terapie v sanatoriu jménem Svět“. Ačkoliv jeho plátna mohou na první pohled působit temně či znepokojivě, jejich záměrem není beznaděj, nýbrž upřímné ohledávání odvrácené strany reality a lidské duše.

Výrazným a signifikantním rysem Černého malířského rukopisu je vrstvení struktur, práce s akrylem, tuší a kombinovanými technikami, do nichž organicky vpisuje dvojsmysly, skryté vzkazy a krátké básně. Divák je tak nucen nezůstávat na povrchu, ale číst plátno jako vrstevnatý text, který reaguje na všední zápasy i existenciální tenze.

Černého tvorba přirozeně rezonuje s českou undergroundovou a alternativní scénou. Disident a legenda undergroundu František Stárek „Čuňas“ jej zařadil mezi autentické ateliérové malíře, jejichž práce balancuje na hraně syrové exprese, punku a niterné nutnosti. Své vernisáže často propojuje se slam poetry či vystoupeními spřízněných kapel (Nadnárodní obrození, Flüst).

Jeho základnou zůstává ateliér na periferii Znojma poblíž znojemské přehrady a údolí řeky Dyje, kde vznikají všechna jeho velkoformátová plátna.